21. 5. 2013

Diagonální konstrukce pneumatiky

Od roku 1948 kdy byla společností Michelin patentována radiální konstrukce pneumatiky začaly diagonální pneumatiky klesat na používanosti a když v roce 1972 přišel Dunlop s patentem bezdušové technologie začala diagonální konstrukce působit skoro zbytečně. Je tomu dnes skutečně tak nebo se najdou ještě vhodné aplikace? 


Konstrukce kdy je kostra pneumatik uložena diagonálně je dnes používaná velice zřídka kvůli převyšujícím nevýhodám oproti konstrukci radiální, což je především nižší hodnota boční smykové tuhosti, menší styčná plocha s vozovkou a horší mechanická účinnost přenosu hnacích sil.

Kostra pláště diagonální konstrukce pneumatiky je tvořena několika vrstvami kordových vložek, jejichž směry vláken se vzájemně kříží a ubíhají šikmo od patky k patce.


částečný řež diagonální pneumatikou



Absence dalších komponent kostry má za efekt poddajnou běhounovou část a tužší bočnici (opak mechanických vlastností radiálního typu pneumatiky). Při zatáčení má tak diagonální pneumatika tendenci převalovat se přes vnější patku což způsobuje odlehčení  kontaktní části dezénu a ztrátu adheze spolu s větší pravděpodobností smyku působením bočních sil.
Problém diagonální kostry je také velké smykové tření vznikající za provozu mezi kordovými vložkami. Třecí síly vytvářejí teplo, které negativně ovlivňuje mechanické vlastnosti pneumatiky a snižuje životnost. 
Za výhody této konstrukce můžeme označit odolnost proti proražení, nižší deformaci bočnice a menší výrobní náklady než jsou potřeba na radiální či smíšený typ. Uplatnění mají diagonální pneumatiky stále v zemědělství, jako obutí pro speciální stroje, motocykly nebo historická vozidla. 


Aero 50 (zdroj: auta5p.eu)



Více informací o pneumatikách můžete najít na Wikipedii pod tímto odkazem.







Oblíbené příspěvky